na první fotce vlevo/druhé v pravo 2 letá sav Callisto Raven Rosenwolf , poté čsv Ciri a Ebi a nejmladší Triss
Rozdíly mezi ČSV x SAV
Hned na začátku ale upozorňuji, že je to pouze náš pohled na věc a nelze ho tedy paušalizovat na všechny zástupce našich plemen.
Tereza Dohnalová – Chovatelka Československých vlčáků
Československý vlčák pro lajckou veřejnost to je zvláštní plemeno. Vypadá jako vlk, nechová se úplně vždy jako pes. Každý jedinec, kterého znám je jiný. Shodují se ve své tvrdohlavosti a inteligenci. Jsou na jednu stranu strašní závisláci a na druhou samostatně uvažující jednotka. Jsou ke svým lidem, ať už je to páníček, jeho rodina nebo přátelé naprosto úžasní, kontaktní, přátelští, bez prostřední. Milují svou smečku, do které často patří docela široký lidský okruh. Oproti Sav jsou ochotní fungovat i s partnerem, rodinou či jen páníčkovými přáteli. Na druhou stranu jsou k cizím lidem často rezervovaní, nestojí o kontakt, mohou být až ostří a velmi ostražití. Umí velmi razatně dát najevo svůj názor a pro obranu páníčka klidně do člověka kousnou. Jsou velmi smečkovitě založení, ať už k lidem, nebo ke svému plemeni. Bez smečky trpí, potřebují kontakt. Není to pes jen tak na zahradu, nebo k honění ega. To se u nich opravdu nevyplácí. Jsou pro každou špatnost, půjdou s vámi do každé zábavy nebo činnosti co vymyslíte. Pokud se ale nudí, nebo nemají vedení, jsou chodící problém. Plemeno má své zápory. Umí ničit a to opravdu cokoliv jim přijde pod zuby.
Dostanou se odkudkoliv, pokud to není na úrovni alkatrazu. Překonají 2m překážku z místa, od 3m s rozběhem. Umí šplhat. Většina má silný lovecký pud, v dospělosti většinou nesnesou své pohlaví. Co ale poznají do roka, bývá v pořádku. Mají rádi své kamarády, do smečky jiná dospělá zvířata berou už hůř. Když se jde servat fena. většinou teče krev. Ale po nějaké době, člověk se ze zápory z žije, já bych opravdu neměnila. Doma mám třetí fenu čsv. O první jsem přišla díky rakovině. Každá z fen má jinou povahu. Na každou se musí jinak. Jsou výzva a to umí být velmi osvěžující
Porovnání ČSV a SAV
Dvě standartní představitelky obou plemen
…………….
Československý vlčák Saarloosův vlčák
Rozdíly ve standartu
| plemeno uznáno roku 1982 původní využití pro armádu -nevyšlo Celkový vzhled: pevného konstitučního typu, více než středně velký, obdélníkového rámce. Stavbou těla, pohybem, osrstěním, barvou srsti a maskou připomíná vlka. Pohlavní dimorfismus je dobře vyjádřen na první pohled : Délka těla : Výška v kohoutku = 10:9 Délka mozkové oblasti 1:1,5
: . Barva srsti: žlutošedá až stříbrošedá s charakteristickou světlou maskou. Světlá srst je rovněž na spodní části krku a přední hrudi. Přípustné je tmavošedé zabarvení s světlou maskou.
|
plemeno uznáno roku 1975 původní využití jako vodící pes -nevyšlo Celkový vzhled: silně stavěný pes, jehož vnější vzhled – stavba těla, pohyb a srst – připomíná vlka. Jeho tělesná stavba je vyvážená, má poměrně dlouhé končetiny. Pohlavní dimorfismus je dobře vyjádřen na první pohled : : : Délka těla : musí být delší než vyšší Délka mozkové oblasti = 1:1
Povaha: živý pes se spoustou energie a hrdou nezávislou povahou. Poslouchá jen z vlastní vůle, není submisivní. Je velmi oddaný a věrný svému pánovi. Vůči cizím lidem je rezervovaný a poněkud nedůvěřivý. Rezervovanost a vlčí sklon uhýbat v neznámých situacích jsou pro plemeno typické a měly by být zachovány jako charakteristické vlastnosti. Když se k Saarloosovu vlčákovi přibližuje cizí člověk, měl by mít jisté porozumění a pochopení pro jeho chování, rezervovanost a sklon uhýbat, tyto vlastnosti jsou dědičné. Prudký, nežádoucí přístup cizího člověka může vést až k nepřekonatelné touze utéci. Potlačování této touhy, například omezováním volnosti psa na vodítku, může vést k nervóznímu chování. Hlava: má připomínat vlčí a velikost hlavy má být v harmonickém poměru k trupu. Při pohledu ze strany a shora je hlava klínovitá. Linie od tlamy k dobře vyvinutému jařmovému oblouku je velmi charakteristická. Spolu se správným tvarem a uložením oka dodává tato linie žádoucí vlčí vzhled.
Lebka: lebka je plochá a široká. Neměla by však být příliš široká, protože to ovlivňuje typický klínovitý tvar. Týlní hrbolek a oční jamka nesmí být vystupující. Nadočnicové oblouky se spojují s lebkou v plynulé linii. Stop: přechod od silné tlamy k lebce musí tvořit slabý stop
Oči: nejlépe žluté, mandlového tvaru. Posazené lehce šikmo, nevystupující a nikoliv kulaté, s dobře přiléhajícími očními víčky Uši: středně velké, masité, trojúhelníkové, se zaoblenou špičkou. Osrstěný vnitřek ucha. Ucho je nasazené v úrovni očí. Uši jsou velmi pohyblivé a vyjadřují emoce a pocity psa. Nežádoucí jsou příliš špičaté uši nebo příliš vysoko nasazené uši. Uši nasazené příliš široce ruší typický vzhled hlavy a jsou proto méně žádoucí. : :
Ocas: široký a bohatě osrstěný v kořeni a dosahující nejméně k hleznu. Zdá se poněkud nízko nasazený, což je často ještě zdůrazněno malým prohnutím v kořeni. Ocas je nesen lehce prohnutý do šavlovitého tvaru nebo téměř rovný.
: Výška v kohoutku: psi od 65 do 75 cm, feny od 60 do 70 cm s mírnými odchylkami nahoru.
Barvy srsti: saarloos oproti čsv má více barevných variant - od světle po tmavě vlkošedou.
- od světle po tmavě hnědou, tzv. „bos“ hnědá (lesní hněď).
- od světle krémově bílé po bílou.
- pigmentace nosní houby, očních víček, pysků a drápků má být u vlkošedých a bílých jedinců černá. U „bos“ hnědé nebo krémově bílé játrová. Srst je světlejší na spodní části těla, vnitřní straně končetin a praporcích na stehnech.
Vlkošedí a „bos“ hnědí jedinci mají tmavší barvu na vnější straně končetin. Mají mít také výraznou masku.
|
| Jana Rosenbergová - chovatel saarloosova vlčáka saarloosové jsou hrdí, nezávislí psi. Důležité si je uvědomit, že fungují jinak když jsou sami a jinak když jsou ve smečce. Saarloos sám je velmi rezervovaný vůči cízím lidem a cizím psům. Nejde do konfliktu a sám ho nikdy nevyvolává.
Pokud ale je ve smečce, tak svou smečku chrání a nenechá se zahnat či zastrašit.
Já mám saarloose extrovertní (netypické) ale i introvertní a ve smečce fungují všichni stejně.
Prostě táhnou za stejný provaz a nebojí se zasáhnout. Pokud mají pocit ohrožení umí i vyštěkávat a protivníka zahnat. Zase pokud je saarloos sám neřeší konflikty mezi ostatními, ale pokud má již hotovou smečku a cití její podporu nemá problém zasáhnout do konfliktu a vyřešit ho vlastní silou (většinou nechávají ale řešení na vůdci své smečky) v mém případě na Ailin.
Ona má hlavní slovo a ostatní jí následují. Jsou to psi jednoho pána, ale rodinu berou jako celek. Vždy záleží na tom kde v hiearchii ten daný člen rodiny je a podle toho ho vyhodnocují zda splní nebo nesplní jeho povely.
Budou kdekoliv se svou smečkou je jim úplně jedno zda cestujete po celé zemi, ale musí být vždy s vámi. Budou s člověkem žít v chatrči, ale nejsou štastní když jsou sami.
Proto pokud má člověk jen jednoho musí mu otevřít svůj dům a nechat ho žít vedle sebe. Pokud jich je více je samostatnější a už svého "člověka" tak nepotřebuje.
Jsou oddaní a milující. Co mě na nich baví je to jejich vtiskávání při mazlení. Přitisknou se na Vás celou vahou a je to jako by s vámi chtěli být jedna bytost. Jsou neumazlitelní a nikdy toho pro ně není dost.
Nejsou rádi svázaní pravidly. Nemají rádi omezovaní, ale dokáží fungovat když se to po nich vyžaduje.
SAV nemůžete mít stále na vodítku má rád svojí svobodu a umí vás i potrestat když mu jí nedáte (uteče, neposlechne) atd.
saarloos si opravdu vybírá si s kým bude komunikovat a s kým ne. dají na první dojem a pokud si to u něho na začátku zkazíte už vás nikdy nebude brát vážně a je možné že k vám nikdy ani po miliontém setkání nepříjde..na druhou stranu z mé zkušenosti i SAV který je bojácný dokáže poměrně rychle navázat vztah s cizím člověkem pokud ten člověk ví jak na něj (uplácet pamlsky atd.
Moje feny vycítí okamžitě nervozitu a strach z lidí a podle povahy každé z nich jednají. Ailin se snaží toho daného člověka uklidnit a jde se vtiskávat, Leela na něho začne štěkat a Anita se raději uklidí do bezpečné vzdálenosti a pozoruje.
Člověk který se pro saarloose rozhodne musí být pripravený dělat ústupky a jednat s ním jako se sobě rovným..
Není to pes co by se dal vytáhnout ze skříně pro parádu.. je to celoživotní parťák který od vás očekává, že na něj občas křiknete, že ho budete milovat i když vám zlikviduje půlku obýváků (jsou to jenom nepotřebné věci) že s vámi bude ležet v posteli když jste nemocní..pokud ho člověk nechá a bude s ním jednat narovinu tak bude svojí rodinu chránit vlastním tělem, ale hlavně mu dá svojí duši
Plemeno má i svá negativa. V první řadě jsou tvrdohlavi. Každý člověk si pod tim představi normálního tvrdohlaveho psa.
I ČSV je tvrdohlave.
Ale nic se nevyrovná saarloosovi. U normálního psa máte aspoň pocit že nad tim přemýšlí zda poslechne či ne.
SAV bud chce poslechnout a nebo neposlechne. Rozhodují se velice rychle a proto musí byt majitel o krok či o dva před nimi.
Když nechce tak prostě ohluchne a ignoruje. Čim více na něj tlačíte tim víc nechce.
Kdyby mohl zvednout packu a ukázat Vám prostredníček tak to udělá. Prostě poslouchá jen z vlastní vůle a vy ho nemáte šanci k něčemu donutit.
Jsou to destruktori. Ve stěněčim a v pubertálním věku když jsou sami tak ničí všechno co jim přijde pod packy.
Moje holky se msti za jakékoliv příkoří.
Pokud jim za něco vynadám a ony si cítí ukrivdene mohu si byt téměř vzdy jista ze něco provedou na truc (rozkousou me oblíbené boty, schválně vykonají potřebu na koberci, atd)
Jsou to zdatni lupiči ukradnou cokoliv co je k jídlu pokud se k tomu dostanou. A nedokážete je to odnaučit.
Moje starší fena ví že nesmí a ví že přijde trest, ale je to pro ní tak lakave že to prostě vždy udělá. Kolikrát jsme ji vyndavaly kotlety az z krku ale pokud dostane příležitost vždycky se je pokusi znovu ukrást..
Samozrejme záleží na tom, zda dány jedinec je žravy a nebo ne.
Ze tři fen nám kradou jen dvě. Anitka je co se jídla poměrne vybirava a tak se nemusím bát ze by něco ukradla:)
Nejsou dokonalý a žit s nimi znamena občas zatnout zuby a přecházet věci které se vám u normálního psa zdají automatické. Ale to jako žit s člověkem o kterém víte že vás občas naštve, něco zničí a nebude plnit všechny Vaše příkazy. Ale stoji to za to..
|
| Rozdíly které mě zaujali při setkání se sav První věc, která člověka překvapí je jejich naprostá nekonfliktnost k jiným psům a lidem.
Ano jsou výjimky, ale ty by člověk spočítal na prstech jedné ruky. Sav můžete vypustit ve velké smečce a přesto, že se nemusí znát, nemají potřebu řešit svou hiearchii. Většina ani neví, jak vypadá psí náhubek.
Druhá věc je jejich přístup k lidem, většina dělá, že cizího člověka nevidí, radši se mu vyhnou a rozhodně nemají potřebu fyzického setkání. Neznám saarloose, který by nadšeně přivítal člověka, jehož vidí poprvé v životě.
Když jste s nimi dýl, někteří k Vám přijdou, nechají se decentně podrbat, ukradnou Vám ten párek co držíte v ruce a zmizí jak pára nad hrncem.
Oproti čsv jsem neviděla saarloose, co by se k cizím lidem choval jako tank ( vyskočím ti na hlavu, převálcuju v bahně a láskyplně způsobím pár modřin a škrábanců).
Ke svému člověku, protože sav je narozdíl od čsv opravdu pes jednoho pána, jsou naprosto oddaní, milující a něžní.
Líbí se mi ta jejich něha, zasněné pohledy, co po své lidské lásce hází.
Může se stát, že se bude bát chlapů v rodině, nebude komunikovat a fungovat se zbytkem lidské smečky.
A bude opravdu trpět absenci své lidské poloviny duše.
Nejsou tak psychicky stabilní jako čsv. Sav jsou často melancholičtí.
Nemusí dobře zvládat stresové situace, často neradi cestují a málo který ocení ten aktivní životní styl plný nových věcí a lidí.
Sav oproti čsv je totiž více vlkem. Není tolik psem. Hodí se pro klidné povahy. Pro lidi co jsou trpěliví, dokáží svůj život tomu psovi naprosto přizpůsobit. Klidně změnit celý svůj režim, aby jeho jakovlk byl šťastný.
Člověk který nelpí na hmotných statcích.
Jsou sav co se chovají více jako čsv, pár jich znám. A taky si můžete pořídit čsv co bude povahou saarloos.
Důležité je, si uvědomit, že jsou to opravdu rozdílná plemena. Každý je jiný, byť mají společné znaky v povaze i vzhledu.
Byla hlavně jinak šlechtěna, u čsv probíhala tvrdá selekce na povahy. Šlechtila je armáda s jejich pečlivým zapisováním. Dodnes je v čr s sr řízený chov, který posouvá čsv dopředu.
U sav je šlechtil původně jeden člověk, přesné záznamy neexistují. Dodnes se prosazuje v zemi původu plachost.
V tuhle chvíli máme v ČR chovatele a majitele, kteří nechtějí jen psa na zahradu, co se bojí vlastního stínu, ale povahu více podobnou psovi. Myslím, že to není špatný směr, kam směřovat toto krásné plemeno.
Díky tomu můžete dnes potkat saarloosky v centru Prahy, na hromadných akcí, kde nás neustále přesvědčují, že mají něco do sebe. A proto od června 2017 jednu sav slečnu vlastním. Která je typický saarloos jež nemá ráda cizi lidi a čeká nás spousty práce.
|