Vše o československém vlčákovi

Vzteklina je neléčitelné virové onemocnění přenosné na člověka. Je to jediné očkování, které je pro psy povinné. Ze zákona musí každý majitel dát svého psa jedenkrát ročně očkovat proti vzteklině. 

Onemocnění se přenáší slinami nakaženého zvířete, které se dostanou do rány nebo na sliznici. 

Virus napadá nervový systém. Počáteční příznaky jsou změny v chování, požírání nestravitelných předmětů a výtok slin z tlamy. Později se zvíře stává neklidným a agresivním, mění se mu hlas, nemůže polykat a má horečku. Nakonec zvíře postupně ochrne a uhyne. 

 

Proti vzteklině se očkuje poprvé nejdříve ve 3 měsících věku, není třeba přeočkování po 1 měsíci. Proti vzteklině se očkuje 1x ročně. 

Psinka je virové onemocnění, které se přenáší kapénkovou infekcí, tak jako např. chřipka. 

Virus napadá a ničí bílé krvinky a tím oslabuje imunitní systém. U štěňat mladších 2 měsíců je toto oslabení trvalé a nevratné. Příznaky onemocnění jsou výtok z očí a nozder, kašel, namáhavé dýchání, vyrážka na břiše, zvracení, průjem a horečka. O 1-3 týdny později se mohou objevit nervové příznaky, jako poruchy chůze, křeče, poškození čichu, které může být i trvalé nebo náhlá slepota. Jedním z trvalých následků je i poškození zubní skloviny. Pokud se nakazí březí fena, virus se přenese i na štěňata. Může dojít k potratu, nebo úhynu štěňat po porodu. 

Toto onemocnění je jen velmi těžko léčitelné. V 30-90% případů je smrtelné a často zanechává trvalé následky. 

 

Proti psince se poprvé očkuje v 6-9 týdnech a provádí se 2 přeočkování v odstupu jednoho měsíce. Pak se provádí vakcinace 1x ročně. 

Toto onemocnění způsobuje také virus. K nakažení dochází sežráním nebo vdechnutím infekčního materiálu. 

Virus ničí hlavně játra a ledviny. Onemocnění se projevuje zvracením, průjmem, horečkou, kašlem, někdy žloutenkou, křečemi a zakalením oka. 

Léčba onemocnění je komplikovaná a játra mohou zůstat trvale poškozená. 

 

Proti infekční hepatitidě se poprvé očkuje ve věku 9-12 týdnů a přeočkování se provádí za 1 měsíc. 

Parvoviróza je časté onemocnění hlavně štěňat. Obzvlášť vnímavý je k tomuto onemocnění rotwailer, dobrman, labradorský retriever, pitbull a německý ovčák. Původcem onemocnění je virus velmi odolný a rozšířený v prostředí. Pes se nakazí sežráním infekčního materiálu. 

Parvoviróza se projevuje vodnatým průjmem, v kterém často bývá čerstvá nesražená krev. dalšími příznaky jsou zvracení a horečka. Zvláště u mladých štěňat dochází velmi rachle k dehydrataci a smrti. 

Úspěšnost léčby tohoto onemocnění závisí hlavně na jejím včasném zahájení a věku psa. 

 

Proti tomuto onemocnění se poprvé očkuje ve věku 6-9 týdnů a provádí se 2 přeočkování v odstupu 1 měsíce. Pak se očkuje 1x ročně. 

Důležitou roli u tohoto onemocnění hrají mateřské protilátky, protože nejzranitelnější jsou právě nejmladší štěňata. Fena by proto měla být očkována 2 týdny před nakrytím a případně v 2. polovině březosti inaktivovanou vakcínou. 

Při tomto onemocnění nejdříve vdechnutý virus oslabí dýchací systém a pak dojde k infekci i bakteriemi, které dále komplikují průběh onemocnění. 

Onemocnění se projevuje záchvatovitým kašlem, výtokem z nosu a očí a odmítáním potravy. U komplikovaných případů se může rozvinout zápal plic. 

Průběh onemocnění obvykle není příliš těžký a dá se léčit. U některých psů se však onemocnění často opakuje a může dojít k chronickému poškození dýchacího systému. 

 

Očkování se poprvé provádí ve věku 9-12 týdnů a přeočkování za 1 měsíc. Pak se očkuje 1x ročně. 

Tato vakcína je obvzlášť vhodná pro psy často trpící onemocněním dýchacích cest. Zamezí jejich rozšíření z horních cest dýchacích do plic. 

Leptospiróza je závažné onemocnění přenosné na člověka. Přenašeči tohoto onemocnění jsou hlodavci. K nakažení dochází hlavně vypitím vody kontaminované hlodavci. Může k němu však dojít i při potřísnění kůže močí nemocného zvířete. 

Bakterie poškozuje hlavně ledviny a játra. Příznaky jsou zvracení a průjem, může být i s krví, žloutenka, tmavé zbarvení moče, mohou se vyskytnout i nervové příznaky a poškození očí. 

Léčba tohoto onemocnění je velmi obtížná a i u lidí často končí smrtí. Úmrtnost u psů dosahuje 30-90%. Po uzdravení mohou zůstat trvale poškozeny ledviny nebo játra. Při léčbě musí být pes kvůli nebezpečí nakažení lidí hospitalizován. 

 

Očkování se provádí poprvé ve věku 9-12 týdnů a je naprosto nezbytné přeočkování za 1 měsíc. Přeočkování je nutné i u dospělých psů, kteří jsou očkováni poprvé, nebo nebyli nikdy proti leptospiróze přeočkováni. 

Bakterie způsobující tuto infekci je přenášena krev sajícím hmyzem, u nás hlavně klíšťaty. Touto nemocí může onemocnět i člověk, ale nemůže se nakzit od psa, ale opět pouze od klíštěte. Pro toto onemocnění je typický výskyt v určitých oblastech a okres Příbram bohužel patří k okresům s vysokým výskytem nakažených klíšťat. 

Borelióza se projevuje nejčastěji zánětem kloubů. Pes kulhá, klouby jsou oteklé a velmi bolestivé. Postižen může být jeden nebo několik kloubů. Může se vyskytnout i horečka, nechutenství, nervové a kožní příznaky. 

Onemocnění se léčí dlouhodobým podáváním antibiotik. 

 

Očkování se provádí od věku 12 týdnů a přeočkování za 1 měsíc. Pak se očkuje 1x ročně. Doporučenou dobou pro očkování je únor, tak je hladina protilátek nejvyšší právě v době výskytu klíšťat. 

Nezastupitelnou roli hrají antiparazitární prostředky odpuzující klíšťata, protože ta jsou přenašeči i jiných onemocnění, proti kterým zatím vakcína není. 

Coronaviróza je průjmové virové onemocnění malých štěňat (hl. 6-9 týdnů), které je velmi nakažlivé. Zdrojem viru je trus nemocných zvířat a k nakažení dochází sežráním kontaminovaného materiálu. 

Onemocnění se projevuje kašovitým až vodnatým průjmem a zvracením. Nebezpečná je pro malá štěňata rychlá dehydratace a druhotná bakteriální infekce, která může průběh komplikovat. 

Onemocnění má obvykle lehký průběh a při včasné léčbě rychle odezní. 

 

Očkování se provádí hlavně v ohrožených a oslabených vrzích ve věku 6-9 týdnů. 

Důležitou roli hraje hygiena a izolace nemocných štěňat. 

Tetanus je způsobován toxinem produkovaným bakterií, která infikuje hlavně hluboké a hnisající rány (např. kousné). Často jsou postižena štěňata při výměně zubů (3-7 měsíců). Bakterie se vyskytuje v půdě a ve velkém množství v koňském trusu. Nejvnímavější k infekci jsou němečtí ovčáci. Onemocnění se vyskytuje hlavně od června do listopadu. Tetanem může onemocnět i člověk, ale opět pouze když se bakterie dostane do hluboké nebo hnisající rány a není očkován. 

Onemocnění se projevuje ztuhnutím svalů, topornou chůzí, změnou hlasu, postavením uší a jejich přiblížením k sobě, stažením ústních koutků dozadu a nakonec celotělovou křečí. 

Úspěšnost léčby závisí hlavně na množství toxinu v těle a včasném zahájení léčby. Často je toto onemocnění smrtelné. 

 

Očkování se provádí poprvé v 9-12 týdnech a přeočkování po měsíci. Pak se očkuje jedenkrát ročně. 

Důležité pro předcházení tomuto onemocnění je včasné a řádné ošetření každé rány. 

 

 

Ve stručnosti uvádíme obecný vakcinační program.

 

Nejčastější nežádoucí reakcí je mírné zduření v místě vpichu. Jedná se o tvrdší bouličku, která se pohybuje s kůží. Časem se pomalu vstřebá, v některých případech může drobné zduření přetrvávat. Jedná se pouze o kosmetickou vadu. 

Alergická reakce na vakcinaci. Nejčastěji vyvolává tuto reakci ředidlo ve vakcíně nebo vakcína proti leptospiróze. Objevuje se asi půl hodiny až hodinu po očkování a projevuje se otokem hlavy a krku. Při výrazném otoku krku může dojít k zadušení a proto je nutné ihned navštívit veterináře. 

Anafylaktická reakce je nejzávažnějším druhem reakce na očkování, ale vyskytuje se velice zřídka. Objevuje se do 15 minut po očkování, takže pokud je jí obáváte u Vašeho psa, můžete těchto 15 minut počkat u nás v čekárně a až pak jít v klidu domů. Při této reakci se u psa objevují nervové příznaky a upadá do bezvědomí. Nutná je okamžitá odborná pomoc.